Nástěnné malby v sakristii

Malby v sakristii vznikly v polovině 14. století, patrně z podnětu doudlebského děkana a některého z příslušníků místního šlechtického rodu, kteří se nechali zobrazit ve výjevech na severní stěně proti vstupu. Uměleckohistorický rozbor prokázal, že část motivů je ojedinělá a nemá v české středověké malbě obdoby. Kompozice a duchovní obsah maleb poukazují na zálibu objednavatelů v mariánských námětech a prozrazují vliv umění pražského panovnického dvora.

Výklenek vstupu je zdoben geometrickým dekorem a malbou zachycující zápas jednorožce se lvem, jako střetnutí dobra se zlem. Vnitřní stranu nad vchodem zdobí dva vzájemně propletení okřídlení draci ve funkci ochranného symbolu. Přímo proti vstupu je na severní stěně namalován začátek cyklu zachycující Zvěstování Panně Marii. Vlevo klečí archanděl Gabriel s nápisovou páskou a sděluje Panně Marii, že počne z Ducha Svatého. V horní části vyhrazené Nejsvětější Trojici se vznáší Bůh Otec sesílající na zem Syna s křížem v podobě malého dítěte – Emanuela. Prostor mezi výjevy odděluje pár andělů, kteří drží nápisovou pásku. Při levém dolním okraji nalézáme postavu klerika s tonzurou, který byl objednavatelem maleb. Pravděpodobně jde o doudlebského děkana, jímž byl tehdy Podiva z Kladna, kterého prameny zmiňují v roce 1352, či Bohdan připomínaný v letech 1358-1360. Děj pokračuje na západní stěně, kde nacházíme zlomek výjevu pravděpodobně zachycujícího Narození Páně s klečící mužskou a dvěma ženskými postavami. Třetí pole na jižní stěně nad vchodem z kněžiště přináší Zvěstování pastýřům (či Zvěstování třem králům), které je v horní části zničeno. Dvě postavy se opírají o hole tvaru T a obrací se ke třetí. Vlevo od nich se v krajině pasou kozy, ovce a osel. V sousedním poli jižní stěny se nalézá nejlépe zachovaná malba Klanění tří králů, kteří přicházejí s dary – zlatem, kadidlem a myrhou ke Spasiteli. Nejstarší vládce poklekl před Kristem, odložil korunu a otevírá ciborium, ke kterému se Ježíšek natahuje. Prostřední panovník nese nádobu ve tvaru rohu a třetímu králi ukazuje osmicípou Betlémskou hvězdu na nebi. Korunovaná Panna Maria s nahým Ježíškem na klíně sedí na Šalamounově trůnu vystlaném poduškou a v pravé spodní části doplněném sedícím lvem. Malby na východní stěně sakristie poškodilo okno vybudované v pozdější době. Přesto zde v levé části rozeznáme zbytek tzv. Assumpty (Panna Maria Nanebevzatá v záři stojí na půlměsíci jako apokalyptická žena) a napravo Infantia Christi (Dětství Kristovo), kde malý Ježíš nese v levé ruce košík a pravicí se drží za ruku Panny Marie, jejíž vyobrazení se již prakticky nezachovalo. Cyklus končí ve východním poli severní stěny zobrazením Smrti Panny Marie. Bohorodička leží na lůžku mezi apoštoly a zcela nahoře se vznáší Ježíš, který drží na klíně malé dítě představující duši Panny Marie. Ve spodní části před postelí sedí dvě ženy a čtou z knihy. V levém dolním rohu klečí světský donátor – rytíř s mečem za pasem držící pásku s nečitelným nápisem. Je velmi pravděpodobné, že jde o některého příslušníka rodu vladyků z Doudleb.